|
|
ALEŠ
Aleš Klestil
z
trampskej osady
KAMARÁDI OSTROVA
založenej v roku
1979
Victoria BC Kanada
TRAMPSKÝ NOVINÁR, FILMÁR PUBLICISTA
|
|
|
|
|
|
Můj život
Aleš Klestil – Britská Columbie
- Kanada
Osadu jsme založili
začátkem šedesátých let. Můj táta dělal v ocelárně s Pepíkem
Jankovským, známým pod trampskou přezdívkou Škyt, který se
svoji ženou Květou, jezdili za osadu Mimo Zákon. U něj
mi táta domluvil pár lekcí v hraní na kytaru, bylo mi asi 14
let a tím začalo naše dlouholeté přátelství, trvající až do
Škytovy smrti v roce 2009.
Jezdili jsme po
Středohoří, na Lovoš, do Oparna, na Milešovku a často na osadu
Oharku na Ohři. Třikrát jsem byl autostopem na Slovensku.
Jednou s Tondou Gebrtem, potom se Slávkem ze Sitting Bullu a
nakonec s Ešusem z naší osady. Ten po našem odchodu v roce
1975 z Československa, emigroval do Austrálie.
V Chabařovicích
bylo více trampských osad a sleziny všech dohromady bývaly
každý čtvrtek v Zátiší, kde se také dohadovalo, co se bude
dělat - kdy a kde.
Po “krvavém
potlachu” v Jetřichovicích v roce 1963 byly v Ústí nad Labem
založeny Spojené Trampské Osady (STO Severu) a jejich sleziny
byly Pod Hradem na Střekově. Odtamtud je ale vykázali, jako
nevítané živly. Tenkrát jsme potkali Čódla a Čáru z Vlčice v
Přestanově. Hledali nové místo na sleziny a my jim nabídli,
aby přesídlili do Chabařovic, kam až k Zátiší jezdila z Ústí
elina č.7 a později autobus.
Naše osada Hvězda
Severu vstoupila zanedlouho do STO a sleziny se u nás v
Chabáku konaly pravidelně i po roce 1975, kdy už jsme
emigrovali.
|
|
|
..."Kolikrát
jsme tak stoupali silničkou vzhůru z Těchlovic
na Rychnov a pak dál na Slukovou, na Unii. Těsně
pod vrcholem stoupání, než nás cedule
upozornila, že jsme na Rychnově, v tu dobu už
málokdo vzpomenul, že míjíme bývalou chalupu
osady T.O. Hvězda severu.
Rigo - Mery tu měl dokonce svou trampskou
svatbu. Založili ji kamarádi Aleš, Madla, Ešus,
Míla Šmídů a Petr Rohlena. Členem Spojených
trampských osad se osada stala až v roce 1965.
Pronajmutou chalupu dali do pořádku a když už
byla "v šusu", tak si ji majitel vzal zpět.
/Zdroj: 2005 Fešák -
†Jozef
Stelzig S.T.O. SEVERU Ústeckého kraje, člen
ústecko - děčínské osady SEVERŠTÍ VLCI/
|
|
|
|
Osada Hvězda
Severu měla napřed pronajatou chatu Severku v Rychnově pod
Slukovou, ale později jsme si koupili vlastní chatu Aljašku na
Větrově v horách u Krásného Lesa. Na Severce byl jeden potlach
STO a na Aljašce se konaly Silvestry a párkrát TraSeKiNe
(tramp se kilometrů nebojí) pochod na 100 km za 24 hodin.
Potlachy ani sportovní hry tam dělat nešly, protože bouda byla
asi 300 metrů od státní hranice s NDR.
V zimě jsme chodili na
boudu pěšky asi 8 km, cesta se na hřebenu Krušných hor
neprotahovala. Na jednoho Silvestra se nám podařilo dojet
autem přes pláně (bojový KDF) a jestli se dobře pamatuji, tak
tam tehdy přišli také kluci z Oharky a Kapitán Kid.
|
|
|
Při hledání nové boudy objevili mezi Adolfovem a
Krásným Lesem, na Větrově (Streckenwald)
"Aljašku". Ta se pak na čas, po vyplacení jednoho
podílu, stala baštou STO.
/Zdroj: 2005, Fešák -
†Jozef
Stelzig S.T.O. SEVERU Ústeckého kraje, člen
ústecko - děčínské osady SEVERŠTÍ VLCI/
|
|
|
|
Na chajdě jsme
natáčeli “hrané” trampské filmy. Pořádali jsme totiž -jako STO
-po několik roků soutěž o trampského Oskara v amatérském 8mm
filmu. Do poroty nám tehdy dojížděl Jožka Slavík z osady
Kamarád, se kterým jsem si dopisoval i ze zahraničí, až do
jeho smrti. Oskara se párkrát zúčastnil také Wimpy z
pražské osady Sovy, se kterým jsme se stali životními kamarády.
|
|
|
Aleš
a jeho 8mm kamera v roku 1963 |
|
|
|
Rozhodně jsem si
nemyslel, že se budeme mít v cizině lépe než v Československu.
Maruš pracovala jako dětská sestra v jeslích a já jako externí
opravář televizí pro komunální služby v Ústí nad Labem.
Služebním autem jsem jezdil po okrese a opravoval 8 -15
televizí každý den, což pro mne byla nejen práce, ale také
zábava a hobby zároveň. Placeni jsme nebyli hodinově, ale
procentuelní částkou z účtované sumy, což bylo hodně peněz,
pokud jsi patřil ke špičce. K tomu se přidružovaly „diškréce“,
neboli „dárky“ od spokojených zákazníků ve formě peněz nebo
protislužeb. Maruš také vydělávala dobře a po rodičích jsme
měli baráček a tím bydlení zdarma. A na hřebenu hor nad
Varvažovem jsme s osadníky spoluvlastnili velikou chatu
Aljašku.
Měli jsme touhu po
volnosti a svobodě, zrovna tak, jako hodně ostatních emigrantů.
Žili jsme v kraji, kde bylo veliké znečištění ovzduší a ze
kterého nebylo možno uniknout jinam, kde by vzduch byl čistší.
Povolení mohl dostat pouze ten, kdo šel buďto do zemědělství,
nebo do dolů. Odhadnout rozsah zamoření našeho okolí nebylo
normálnímu smrtelníkovi umožněno, ale jednou mi pomohla náhoda
celý rozsah zamoření objasnit. Šéf mi dal objednávku opravy
pro jistého papaláše z okresního výboru s tím, že ho mám v
úřadě vyzvednout, odvézt domů, opravit mu televizi a zase ho
odvézt zpátky na okres. Taková taxi služba nebyla jen tak pro
každého. Zajel jsem tedy na výbor a čekal asi hodinu ve veliké
místnosti na potentáta, který byl ještě na nějaké schůzi.
Protože jsem byl vášnivým sběratelem map, tak mě zaujaly velké
stojany, ve kterých visely různé nástěnné mapy. Zeptal jsem se
sekretářky, zda se na ně mohu podívat. Bylo na nich všechno
možné, hustota obyvatelstva, zemědělská produkce a podobně.
Nejvíce mě ale zaujala mapa, která barevně zobrazovala
velikost znečištění ovzduší. Našel jsem naše Chabařovice a
zjistil, že nám tam spadne asi 50.000 tun popílku na čtvereční
kilometr ročně. Už mi bylo jasné, proč má náš kluk problémy s
průduškami a proč je čerstvý sníh druhého dne černý. To
rozhodlo. Ukázalo se, že je jednodušší z republiky odejít, než
se v ní přestěhovat. Od rozhodnutí nám to trvalo pět dlouhých
let, než se nám při návratu z dovolené v Jugoslavii, povedlo
se dvěma dětmi přejet do Rakouska a zažádat tam o azyl.
To bylo v září 1975.
|
|
|
V Rakousku jsme zažádali o Kanadu a po deseti měsících čekání
napřed v Traiskirchenu a pak v Bad Kreuzenu jsme odletěli celá
rodina do Edmontonu. Tam nás emigrační úřady umístily. Ještě v
Rakousku jsem sice (přes emigrační tisk) dostal nabídku práce
jako opravář u Toronta v Ontariu, kde jsme měli mezipřistání,
ale báli jsme se cestu přerušit a jít jinam, než kam nás
kanadská vláda posílala. Mé první zaměstnání v Kanadě bylo ve
veliké fotolaboratoři, jako opravář elektroniky.
Všechny kamarády z
trampingu jsme měli ve Vancouveru a tak jsme za rok našetřili
na přestěhování se do Britské Columbie. Známí v Edmontonu nás
varovali, že B.C. je sice krásná, ale není tam práce, pořád
prší a moře smrdí. Na rady jsme nedbali a v roce 1976 se
stěhovali. Nejdříve do Surrey u Vancouveru a po pár měsících
na ostrov do Campbell River, kde jsme zůstali skoro dva roky.
Pracoval jsem ve svém oboru jako TV technik pro veliký obchod
a teprve později jsem zjistil, že jsem byl nejlevnějším
opravářem v okolí. Nikdo mě neupozornil, že za svoji práci
účtuji málo. Dílnu jsem vyprázdnil a pak se třepotal, že
nebudu mít co dělat. Příroda kolem Campbell River je nádherná,
ale za kamarády do Vancouveru bylo daleko. Našel jsem si práci
zase ve fotolaboratoři, tentokrát ve Victorii. Nebylo to těžké,
už jsem měl praxi z Edmontonu, tu každý zaměstnavatel
vyžaduje. Maruš začala pracovat v nemocnici, děti si zvykaly
zase na nové okolí. Po roce jsme koupili domek na půjčku a
usadili se natrvalo ve Victorii.
|
|
|
|
Příchodem do B.C.
jsme se napojili na haldu trampů, kteří odešli povětšinou v
roce 68 - 69. Spojené trampské Osady Vancouver dělaly první
potlach v roce 1981 na řece Squamish. To jsme již měli ve
Victorii založenou osadu Kamarádi Ostrova a první Vítání Jara
Na Ostrově jsme pořádali v roce 1982 a vydrželi s akcí každé
Velikonoce až do roku 2010.
Spolupracovali
jsme s trampy z Calgary, Edmontonu a Vancouveru a také s
ostatními trampy z Yukonu, Washingtonu, Oregonu a ostatních
států v US.
V roce 1989 jsem
si pořídil laserovou tiskárnu a začal vydávat trampský
časopis, který jsme pojmenovali STOPA z důvodů pokračování
tradice časopisu STOPA, který v šedesátých letech vydával
Rigomery pro STO Severu (v dobách rudého temna měl časopis jen
jeden exemplář psaný na stroji). Jak jsem se již zmínil nahoře,
jako osada jsme se účastnili všech akcí, které naše osa
Victoria - Vancouver - Calgary - Edmonton pořádala.
V roce 1998 to byl
světový potlach na Bush River, každý sudý rok potlach
calgarských na podzim, každý lichý rok potlach Vancoverských a
každé Velikonoce jarní oheň na Ostrově.
Mezi
nejkvalitnější akce patřily sjezdy řek v yukonské divočině -
Yukon River 2003 a Teslin River 2005, ze kterých jsou udělány
DVD 13 disky.
Filmování nás
bavilo a spolu s Maruš a ostatními filmujícími trampy jsme
udělali přes 30 disků z vandrů a ostatních trampských akcí.
Aleš
|
|
|
|
|
TRAMPSKÉ
STRETNUTIA POTLACHY A SLEZINY |
|
|
|
|
|
VÍTANÍ JARA NA OSTROVE
KAMARÁDI OSTROVA
1983 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KAMARÁDI
OSTROVA 1985 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍTANÍ JARA NA OSTROVE
KAMARÁDI OSTROVA
1990 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
POTLACH TPBH CALGARY
1990 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍTANÍ JARA NA OSTROVE
KAMARÁDI OSTROVA
1991 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fishing
derby v Cariboo |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
STO
Vancouver 1991 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
POTLACH TPBH CALGARY |
1994
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍTANÍ JARA
na Ostrove
T.O. KAMARÁDI OSTROVA
1995
Mušlárna |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Veľrybárská výprava v roku 1999 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
STO Vancouver
2003 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KAMARÁDI
OSTROVA 2004 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍTANÍ JARA NA OSTROVE
KAMARÁDI OSTROVA 2005 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍTANÍ JARA NA OSTROVE
KAMARÁDI OSTROVA 2006 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍTANÍ
JARA NA OSTROVE
KAMARÁDI OSTROVA 2007 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KAMARÁDI
OSTROVA 2008 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KAMARÁDI
OSTROVA 2009 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
VÍTANÍ JARA NA OSTROVEKAMARÁDI
OSTROVA |
2010 |
|
|
|
TRAMPSKÉ JUBILEA A
SVADBY
|
|
|
|
|
VENCOVA 65 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Trampská
svadba Tom a Svetlana |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Trampská
svadba Daši a Boba |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
COLORADO USA
4. SVĚTOVÝ POTLACH 1993 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KANADA BUSH
RIVER
5. SVĚTOVÝ POTLACH 1998 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
USA TEXAS
7. SVĚTOVÝ POTLACH 2006 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KANADA BUSH
RIVER
8. SVĚTOVÝ POTLACH 2011 |
|
|
|
|
|
Sjezdy řek v yukonské divočině -
Yukon River 2003 a Teslin River 2005
|
|
|
|
|
|
VEĽKÝ VANDR YUKON
1990 |
|
|
|
|
|
|
|
Vandry
z LAMPOU |
|
|
|
|
|
|
|
|
Memoriál za LAMPU 2005 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Text:
Trampi sobě - o sobě
-přímo v první osobě
(otýpka nezávislých pramenů dějin
zahraničního trampingu)
Případným dějepiscům exportovaného
trampingu předkládám ty nejautentičtější podklady, což zabrání
tomu, aby si je (třeba i mimoděk) přibarvili k obrazu
svému (což bývá běžné) a riskovali tím případné výtky, že to
bylo ve skutečnosti jinak. „Ty vole, jakejpak podklad, nebo
prameny pro dějepisce, dyť tohle samotný jsou dějiny jako bejk,
a nejen exilový!“
Jak říkáme my, latiníci…….no
coment.
Nad Zlatou řekou k 1. Máji Léta
Páně 2012
Zdeněk Praďour Nossberger
P.S. „Ni zisk – ni slávu“ – „made
in sympatie k trampingu“ – k volnému nakládání !
Pieseň v pozadí stránky s názvom
"SPOMIENKA"
Hudba
a text:
Július Hečko - Píďo
T.O. HLADUJÚCI ZUBRI Nitra
Grafika a fotografie Trampský archív TRAMP NET
Stránku
navrhol a pripravil Pekelník
© Pekelník KRONIKA TRAMPSKÝCH OSÁD
|
|
|
|