ANDY - PANDY
Byl to jeden z těch vzácně krásných dnu indiánského léta,
kdy první noční mrazíky zbarvily severskou přírodu
paletou pastelových barev. Na blízkém horském hřebenu
svítily listy javoru svou zlatou barvou přecházející tu
a tam do karmínové červeně, břízky vykukovaly ve svém
bílém šatu jako nevěsty, které se právě chystají
vstoupit před oltář, kúra borovic oživovala zelen stale
sytě zelených smrku a modřinu, které se pomalu chystaly
k zimnímu spánku. Vzduch byl průzračný, nebe blankytně
modré a v dálce tyčícíci se skaly vypadaly jako by byly
na dosah ruky. Úplné bezvětří uklidnilo hladinu jezera
jehož voda byla sytě zelena a jako ulita v jednom kusu.
Vysoko nad námi se stehovaly houfy divokých husí do
teplejších
krajin a
vzbuzovali v nás touhu vydat se s nimi daleko za obzor.
Slunce i když v tuto roční dobu už bylo jak se říká
zubaté, přesto nezvykle hřálo a já jsem se lopotil
štípáním dřiví, abychom se měli čím ohřát v zimných
měsících. Na verandě před chatou se labužnický vyhříval
náš Andy-Pandy, který se sem - tam po mne pokukoval
jedním okem a jako by se divil proč se v tak krásnem
počasí věnuji štípáni dřiví a místo toho si raději
nelehnu vedle něho a užívám si tepla a klidu.
Andy-Pandy, shetlandský ovčák, který mel rodokmen, za
který by se mohl měřit s rodem Schwanzerbergu byl pravý
aristokrat mezi psím plemenem. Proč mu chovatel dal
jméno pravě Andy-Pandy jsme si vysvětlovali tím, že
kdysi vysílány dětsky program v anglické BBC televizi
pravě jednal o roztomilém chlapečkovi jménem Andy-Pandy,
který nerozlučně pod paži choval malého medvídka. No a
náš Andy-Pandy tak trochu připomínal pravě toho medvídka.
Nakonec proč ne, vždyť i medvěd je šelma psovitá. No a
já musím také přiznat, že se mne jméno našeho nového
psíka už zalíbilo, proto že nám připomínalo jednoho z
našich východních bratři na Slovensku. Často jsem
vzpomínal na starého kamaráda bratislavského Andyho,
který k nám na Moravu a to mimo jiné na starou Jihlavku
rad jezdil a trávil krásné chvíle v kruhu brněnských
kamarádů.
Jak to vlastně všechno začalo.
Když
naše dcerka měla pravě šest roku slíbili jsme ji pejska,
aby mela doma společnost, když jsme museli do zaměstnaní
a ona byla sama doma. Vydali jsme se tehdy na inzerát do
dalekého Goteborgu, bychom si vybrali u chovatele
štěňátko. Chovatelka nám představila tri chundelatá
klubíčka ze kterých dvě nás hned zvědavě očuchávala, ale
to třetí, pravě Andy-Pandy postával stydlivě v rožku a
jenom po nás pokukoval. Andy-Pandy jak jsme zjistili
jeho jméno byl podstatně menši než jeho bratříček a
sestřička. Měl zlatavý kožíšek s bílou náprsenkou, bílé
punčošky na předních tlapkách a mezi ušima se mu táhnul
tmavý pruh až skoro ke knoflíku nosu. Naše Irenka se bez
rozmyšleni sklonila k Andymu - Pandymu, pohladila mu
kožíšek a řekla ten se mi libí toho bych chtěla.
Domluvili jsme se s chovatelkou na ceně a ona nám pejska
předala a potom nám se slzami v očích mávala na pozdrav
tak dlouho, až jsme se ztratili za nejbližší zatáčkou.
Andy-Pandy se v aute skrčil do noh u mé nejdražší ve
vedlejším sedadle a vypadal cely vyplašeny. Po kousku
cesty se pro uvolněni hned vyčural a potom vypadal hned
klidněji. Když jsme přijeli domu a byl čas jit spát dal
jsem mu vedle mé postele prázdnou krabici ve které
Andy-Pandy mel spát. Když jsme zhasnuli světlo ozvalo se
tiché žalostné kňučeni ale když jsem dal svou ruku dolu
do krabice s pejskem ten mi ji několikrát jako by s
vděčnosti olíznul, utišil se a spali jsme až do rána v
klidu.
Nejbližší weekend jsme plánovali se projet kanoi u "našeho"
jezera v údolí Trollemĺla (čarovné údolí) kde jsme
postavili naši čundráckou chatku. K našemu překvapení
skočil malý Andy-Pandy bez rozmyšleni do kanoe a
uvelebil se v kline naši Irenky. Vůbec se časem ukázalo,
ze Andy - Pandy byl pravý trampsky psík, kterému bylo
nejlépe když jsme vyrazili do přírody. Andy-Pandy hned
od po prve miloval jako my všichni projíždět se po
jezeře v kanoi kde posléze zaujímal majestátně a
samozřejmě jeho pozici na přídi kanoe. Ovsem jako pravý
ovčácký pes dával porad pozor abychom byli všichni
pohromadě a jak se jenom někdo z nás trochu pozdržel tak
nás okamžitě sháněl do hromady. Jak Andy-Pandy rostl tak
přiměřeně sílil a kožíšek se mu tříbarevné vybarvoval.
Byl nakonec úplný psi krasavec, který se nikdy nezapřel,
ze je vznešeného původu. I když nešel na vodítku tak se
pyšně promenádoval okolo jiných psů, aniž by o ne
ukazoval větši zájem, jenom zvednul do výše svůj ocásek,
díval se přímo před sebe a vykračoval si skoro baletně
vedle nás. Andy-Pandy miloval, když jsem s nim spasoval
a drbal jsem ho za ušima. Dělal jsem to tak, ze jsem ho
jemně ze předu chytnul za obe uši. Potom jsem mu s
úsměvem ve tváři říkal: RATTARNA (řidítka) a otáčel jsem
mu hlavičku mírně do prava a do leva. Andymu - Pandymu
se to tak zalíbilo, ze když jsem posléze řeknul slovo "rattarna"
tak se ke mne okamžitě hrnul a strkal mel hlavičku do
rukou abych s nim zase "řídil". A když jsem to dělali
chvíli tak Andy-Pandy skoro blaženosti omdléval a
neudržel se tu chvíli na nohou. Andy-Pandy nikdy
nežebral o žrádlo a když jsme na přiklad dělali lívance,
které miloval tak si způsobně ovsem za absolutně plné
jeho pozornosti lehnul před sporák, upnul na nás zraky,
vrtěl ocasem a čekal až uděláme ten poslední lívaneček
který jak věděl byl vždycky určeny jemu. Diky tomu, ze
jsme ho po všechny roky často krmili chrupavkami a
kostičkami z drůbeže mel Andy-Pandy zdravou kostru a
nikdy žádné potíže s klouby jak to obyčejně u psu bývá.
Andy.Pandy s námi prožil mnoho krásných chvil v severské
přírodě .Coural se s námi po lesích, jezdil na kanoi,
spával s námi jak pod stanem tak pod širákem a nakonec
na chatě a když přisel po patnácti letech jeho čas
odejit do psího ráje tak nám bylo všem nesmírně smutno.
Andy-Pandy nebyl náš první psi druh, ale ten poslední,
měli jsme ho ze všech nejdéle a byl v porovnaní s těmi
dřívějšími naprosto unikátní kamarád. Máme napořád jeho
fotografii na našem stolku a vlastně je náš Andy-Pandy i
po těch všech letech stale v naších světlých vzpomínkách.
Zazpíval jsem mu tenkrát naposled starou trampskou píseň
o psu kamarádovi, protože Andy-Pandy to byl náš
opravdový kamarád, který nás vždy radostně uvítal, nikdy
nezklamal a byl tak věrny jak jenom dobry pes může být.
KAMI, záři 2012
