ABY TRAMPSKÉ OHNĚ HŘÁLY A SVÍTILY,

aneb ZKUŠENOSTI OHNIVCÚ(M).

Tyto písničky v úvodu uvádím proto, že je v nich asi nejvýstižněji vyjádřený vztah trampů k trampským ohňům, kdy v jejich plamenech a jiskrách vidí ty nejvěrnější kamarády, kdy vzpomínají na mládí a na krásné romantické chvíle v přírodě prožité v trampské osadě.

Proto je cosi posvátného ve výročních trampských ohních, kde se už v jejich přípravě objevuje takový přístup, aby průběh slavnostního ohně byl svým obsahem zaměřený na prohlubování těch nejušlechtilejších myšlenek života mezi kamarády.

Právě u těchto ohňů se chci zastavit se svými zkušenostmi už jako starší pard, abych přispěl k lepší pohodě právě u výročních ohňů. Nechci tady zbytečně připomínat různé zásady a zvyky, které jsou nutné dodržovat podle určitých pravidel (Zásady pobytu v přírodě – lze najít na internetu), nebo další, které si kamarádi u slavnostních ohňů připravují. V článku uvádím pouze jen problémy při spalování dřeva na trampských ohních (!).

Každý z nás, kdo se účastní výročních ohňů zná velice dobře situace, kdy za špatného počasí, když je v noci chladněji, zvláště na jaře, na podzim a v zimě, se začne, po otevření šerifského kruhu, tvořit kruh kamarádů blíže kolem ohně tak, že zacloní ostatním účastníkům nejen výhled na oheň, ale hlavně přístup k sálavému teplu. Navíc zacloní kamarády hrající na hudební nástroje a tím je doslova odsoudí nejen do studeného stínu bez sálavého tepla, ale i zvukového stínu, takže trampi písničky neslyší, začnou se více bavit a zpívá pouze několik těch, kteří jsou blízko muziky. Tím vším je hodně narušená atmosféra kolem ohně a samozřejmě i celého potlachu. Že to má důsledky i ve větší konzumaci alkoholu je zřejmé. Tyto situace u ohňů mě dlouho štvou. Mrzí mě, že kamarádi nemůžou naplno vychutnávat tu kouzelnou nenahraditelnou atmosféru nádherného tance ohně a jeho hřejivý pocit, písniček, vyprávění, vtipů a dalších příjemných zážitků s kamarády, které jsou mnohokrát pracně připravené organizátory i účinkujícími. Navíc je u mnoha ohňů vidět dost velké prohřešky ohnivců, kteří nepřikládají na oheň aby hřál, ale doslova pouze jen spalují dřevo bez využití jeho výhřevnosti. Těchto chyb se dopouští někdy i starší zkušenější kamarádi. Proto jsem napsal tento článek, abych alespoň trošku přispěl k řešení podobných situací.
Při účasti na mnoha ohních při pozorování ohnivců udržujících oheň, ze zkušeností řady kamarádů i svých vlastních navrhuji organizátorům potlachů následující zásady, o kterých by mělo vědět co nejvíc trampů, aby ohně snad více hřály a svítily.

Všichni kamarádi určitě znají nejpoužívanější typy slavnostních ohňů :

1. Hranice Je to především Hranice z polen stejně dlouhých skládaných do čtverce, s 3, 5, nebo 7 patry, uvnitř vyplněných dole slabým chrastím, kůrou z břízy, výše silnějším chrastím a pak slabými polínky, nahoře silnějšími. Ze všech typů ohňů dává největší žár.

2. Pagoda je nejvíce používaným tvarem slavnostního ohně. Staví se čtyřboká nebo šestiboká. U šestiboké se nemusí dělat záseky – nerozjíždí se (možnost zapálení je jen ze tří stran). Staví se z 8 i více pater. Vnitřek se vycpává podobně jako u Hranice, ale dáváme více silnějších větví a polínka. Dá se postavit i s komínem (před vycpáváním se dá svisle doprostřed silnější poleno, které se nakonec opatrně vytáhne. Po zapálení plamen vyskočí komínem, vytvoří na chvíli nad pagodou efektní plamenný květ).

3. Pyramida je nejjednodušší tvar ohně – polena skládáme svisle do tvaru pyramidy, uprostřed je chrastí i polínka. Používá se k posezení osady apod. (Při hoření Pagody se často používá svislé stavění polen okolo ohně – podobně jako u Pyramidy - což je velice špatné,(!!) protože cloní sálavému teplu do stran ohně!! Oheň sálá jen nahoru.)

Jaké dřevo ?

Dřevo je dobré chystat pokud možno na jaře, rozštípat a nechat do podzimu vyschnout na vzduchu. (Ideální je dřevo staré 2 až 3 roky - je lehčí, při poklepání zvoní – nezní tupě). Čím je dřevo sušší, tím má vyšší výhřevnost. Čerstvě poražený strom má obsah vody asi 50 % jeho váhy. V ohni trvá dlouho, než se odpaří. Smrk schne 1 rok, v ohni praská, jednorázově vydává víc energie, ale velmi rychle hoří. Víc ho spotřebujeme. Podobně schne a hoří topol,je výhřevný. Bukové a březové dříví se vysuší za kratší dobu než dub nebo akát. Buk má větší výhřevnost, na dešti hnije. Hoří pomalu, dlouho žhne. Dub dlouho schne. Bříza dobře hoří i polosyrová (má modrý plamen). Buk, bříza, jasan, dub, javor a jeřáb je těžší a déle hoří, zvláště suchý. Podle možností osady pak provádět výběr a chystání dřeva v dostatečném množství (!!) jak pro slavnostní oheň, tak i pro kuchyňský oheň (buřťák).

Jak přikládat na oheň !

Oheň typu Hranice má největší žár, protože má dostatek vzduchu pro hoření ! Toto je dobré využít při přikládání dříví u ohně typu Pagoda :

a) polínka z horní části Pagody postupně shazovat do její vnitřní části včas (!), aby plamen hořel stále intenzivně (až po dolní patro) a nevyhořelo jen chrastí uvnitř

b) na oheň přikládat pouze z horní části (!), kde je nejlépe využita teplota plamene - aby oheň žhnul a sálal do stran od ohně (!). Vždy postupovat podle dalšího bodu

c) dalšími poleny přikládat pravidelně (!) postupně po jednom kuse tak, aby nedošlo k náhlému ochlazení ohně (!!) studeným příp. vlhkým dřevem. Proto nepřikládat větším počtem polen najednou (!!). Polena pokládat vodorovně (!) na horní část ohně od okraje do středu přes sebe (!), aby oheň měl vždy dostatek vzduchu a polena ležela v oblasti největších plamenů a tím i žáru. Plamen tímto maximálně využít ! Dlouhé plameny jsou efektní jen při zapálení ohně, později už ne.

(Hoření je velice složitý chemický proces - podrobněji nájdete na internetu: heslo „Dřevo a jeho spalování“. Tento proces je potřeba využívat i u našich ohňů !)

 Řešit to dvěma ohnivci ?

d) polena neskládat vodorovně těsně souběžně vedle sebe a vůbec ne nastojato-stíní (!!)

e) přikládat střídavě slabšími poleny se silnými (!) k podpoře hoření silných polen

f) pokud máme, střídáme polena z měkkého dřeva s poleny z tvrdého dřeva. Suchá
polena z tvrdého dřeva hoří pomaleji a nemusí se tak často přikládat.
 
Kamarádi, toto není kompletní návod na řešení nahoře uvedeného problému. Je to jenom malá praktická pomůcka ke kvalitnějšímu využití našich ohňů. Můžete ji doplnit o své vlastní zkušenosti, aby posloužily i ostatním.

OLD BOYS Brno

volné trampské sdružení kamarádů a kamarádek

Brněnští Old Pardi

K a m a r á d i !
Rozmnožte tuto pomůcku mezi trampské osady, zveřejněním v trampských tiskovinách, internetem, letáčkem apod.
Vždyť funkce ohnivců je velice odpovědná.

Palec Old Boys

Text
Palec z OLD BOYS Brno

fotografie
Pekelník

Grafika
Bakala, Pekelník, Windy Bill

Hudba v pozadí stránky
pieseň "Trampský oltář – Trampská mše"
od Jindra Šmejkala
a Láďu Svobodu.

Spievá trampské spoločenství SEŠLOST
/pieseň je v demo verzii/

Stránku pripravil
Pekelník.