Na 21. Slovensko Český potlach do kraje, kde se hutorí, hvari a rečuje

– na východní Slovensko.


21. SČ potlach se tentokrát konal až v dědině

Čičava u Vranova nad Topĺou za Prešovem.

 

Z našeho snažení, aby se vypravil z Brna autobus, nakonec došlo jen na mikrobus pro 9 lidí. Možná, že ostatní kamarády odradila částka 45 Eur za cestu. My jsme ale měli složitý a náročný úkol. Mimo nás tam dopravit mobilní Trampské muzeum.
 

Na cestu jsme se připravovali důkladně, protože jsme se těšili, že se podíváme do neuvěřitelně krásné krajiny nádherných hor a zajímavostí, které můžeme po cestě navštívit a vidět. Víme, že východní Slovensko má krásné historické centrum v Košicích, lázeňské město Bardějovské Kúpele, rekreační oblasti kolem Zemplínské Šíravy a Domaši, dřevěné kostelíky v malých vesničkách (Bardějov apod.), Herĺany s gejzírem atd. Hned za hranicemi nás potěšilo nádherné počasí, které vydrželo po celou dobu našeho pobytu na Slovensku. Po cestě jsme si dali v kolibě u Strečna halušky, abychom vstřebali hned ze začátku tu správnou slovenskou pohodu a náladu. Další zastávka byla ve vyhlášené salaši Krajinka před Ružomberokem a pak až na Štrbském plese, kde byly krásné pohledy a výhledy na nádheru a přírodu velehor. Druhý den jsme se stavili ve Spišské Sobotě u Popradu s krásnými renezančními domy a pak navštívili úžasné termální koupaliště ve Vrbově. Trasa další cesty nás vedla kolem starobylých měst Levoči, Spišského hradu (který jsme navštívili na zpáteční cestě) a staveb nové dálnice, která se zařezává do panenské krajiny horských údolí vysokými mosty. Přes okresní město Vranov nad Topĺou, ležící v teplé klimatické oblasti povodí řeky Toplé, jsme konečně dorazili do cíle naší cesty, vesnice Čičavy.
 

To teplé klima jsme hned pocítili v místě konání SČ potlachu, které bylo na strmém holém kopci nad dědinou na louce u lesa. Při stavění stanů jsme se vysvlékali, jaké bylo horko. Organizátoři nám nachystali krásné léto. Od kamarádů ze sousedních stanů jsme se dověděli, že už včera se u bufetu hrálo a zpívalo až do rána. Samozřejmě jsme se pozdravili s organizátory potlachu s šerifem Ježem z Čičavy, D´adym ze Severky, Šamanem z Vranova a dalšími. Potlachoviště bylo poznamenáno stylově několika postavenými indiánskými stany teepee. Ráno jsme se šli registrovat do uvítacího stanu, dostali jsme camrátka a pamětní listy. Za 2 Eura bylo možno koupit potlachový odznak. V druhém stanu byly vystaveny fotky do soutěže a v dalším pak seznamy trampských osad z košického a prešovského kraje, které instalovali Tik, Amazonka z Košic, Peťo Šunka Klačanský a D´ady ze Severky. Z toho jsme byli velice překvapení, kolik trampů mělo a má své osady na východním Slovensku. Hodně kamarádů po postavení stanů odešlo na vandr po okolí. Např. na zříceninu hradu Čičava, ale třeba i na vodní nádrž Domašu, do okolních dědin apod. Taky část naší party se vydala do lesa a do dědiny Vyšný Kazimír, kde je veškerý areál ze dřeva a upravený vč. okolí a sportovního areálu s bazénem a stylovou restaurací. Pak se vraceli zpět do Čičavy okolo cikánské části. Ta byla dobře upravená, žádné chatrče nebo špinavé děti a flákající se dospělí. Problémy s cikánskými občany, kteří tvoří 65% obyvatel, žádné nebyly. Pokud jsme se s nimi potkali, tak byli slušní, kamarádští, čistí a pěkně oblečení. Někteří mladí pomáhali při přípravě potlachu, dělali strážní hlídku po dědině i v noci vč. dozoru na potlachovém sobotním večeru. Ve čtvrtek večer se znovu rozezněly u bufetových stanů kytary a další nástroje a zpívaly se trampské a country písničky. Tentokrát hrálo už víc part. Hodně kamarádů bylo u Pekaringa, kde jim pomáhal i Bufi z Uherského Hradiště. Pomáhaly i mandolíny a foukací harmonika. Všude bylo plno kamarádů a kamarádek a dobře se bavili. Samozřejmě přijeli i někteří starší, m j. Šperhák z Bratislavy (vlakem)- má 85 roků, kteří asi nepokládali tento potlach za nějakou pouť, ale za opravdové setkání různých druhů trampů, kteří se rádi vidí a rádi si spolu i třeba po dlouhém čase zase povykládají, zahrají a zazpívají. Tady je atmosféra jiná, než u obyčejného malého potlachu, ale zase zajímavá v tom, že tam dochází nejen k dalším setkáním s novými kamarády, ale také k novým poznáním různých přírodních zajímavostí a krás, které by člověk třeba nikdy jindy nepoznal a neviděl.
 

V sobotu v jednu hodinu odpoledne zahájil Ježo a D´ady oficiálně SČ potlach, představili organizátorské osady, vyhlásili začátek soutěží, informovali, kdy bude porada šerifů a zapálení slavnostního ohně.
 

My jsme vystavovali mobilní Trampské Muzeum V Čičavě v Kulturním domě, kde jsem já s Evou a Kamzíkem z bezpečnostních také důvodů spali. O výstavu byl neobyčejný zájem. Byla otevřena v pátek od rána a v sobotu až do 17.00 hodin. Kamarádi tam chodili buď hned při příjezdu, nebo až si postavili stan. Všichni byli výstavou velice překvapeni, co všechno obsahuje a jak je uspořádaná. Někteří nám i dokonce zahráli. Přišli tam i cikánští chlapi a taky nám zahráli svoje písničky. Nejvíc se výstava líbila cikánským klukům. Ti tam byli aspoň 5x. Výstavu hlavně přijali samotní organizátoři potlachu, kteří pro ni připravili ty nejlepší podmínky.
 

Před zapálením slavnostního ohně se sešlo na lavičkách plno kamarádů a kamarádek, ale bylo vidět mezi nimi i civilně oblečené hosty (asi z dědiny). Na vlajkových stožárech viselo už přes 100 vlajek trampských osad. Šerif T.O. Zlatý Orol volá oheň, který přivezl indián na koni a zapálil ohěň malé pagody. Od ní zapálili fagule 2 indiánky a 3 indiáni, zapálili malé pagody a jako poslední pagodu velkou. Skupina kamarádů zahrála Vlajku. Pomalu se setmělo a šerif Ježo poděkoval za zapálení ohně, pozval všechny přítomné od slavnostního ohně k pódiu na koncert jednotlivců i kapel. Samozřejmě se hodně křičelo Umííí, nebo Veďia. O vystoupení měli zájem i cikáni. Muzikanti se střídali až do půlnoci a pak se zase dlouho zpívalo jak u ohně, tak pod stany u bufetů. Krásná noc pod hvězdnou letní oblohou byla nepopsatelná.

V neděli se kamarádky a kamarádi sešli v 10.00 hodin. Organizátoři potlachu rozdávali placky za umístění v soutěžích a těm, kteří se podíleli na organizaci potlachu. Šerif Ježo poděkoval všem za velkou účast na 21. SČ potlachu. Potom předal putovní pohár zástupcům T.O. Vlci Brno, organizátorům 22. ČS potlachu v roce 2015. Po rozloučení s kamarády a organizátory potlachu jsme odjížděli se vzpomínkami na po všech stránkách vydařený potlach. Snad díky kamarádovi Šamanovi, který zařídil to nádherné počasí.

Děkujeme vám, kamarádi !
 

Slovensko má tolik krás a my se budeme vždycky rádi vracet i za vámi, kamarádi!
 

Jo a to hutorení jsme od nikoho neslyšeli, pouze od starého obyvatele Čičavy, který s námi pár vět pohovořil.
 

Palec

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Pozvánka na 21. SLOVENSKO - ČESKÝ POTLACH

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Pozvánka na 21. SLOVENSKO - ČESKÝ POTLACH s mapkou...

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

Bobrová  potlachová mapka jeho cesty na potlach...

Kamarát Bobor z trampskej osady PRVÉ OHNE z Košíc si pri svojich mladíckych trampských potulkách svetom, dávno pred rokmi našiel svoj nový domov v Kanadskom Vancoueveri. Nie, nezabudol na svoje mladé roky strávené s kamarátmi v trampskej osade a aj v Kanade prešiel množstvo chodníkov čo viedli na vandre, do trampských osád, na potlachy, alebo len tak ako to je v trampingu najvzácnejšie - na veľké vandre vo svete ale najmä nádhernou kanadskou prírodou. Nezaváhal však ani na chvíľu keď dostal pozvanie na potlach do Čičavy...

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

...a čoskoro sa pozvánka a pozvanie  stalo skutočnosťou v lietadle smerujúcom z Kanady do Európy...

Ďalej nás na stránkach TRAMP NETu budú sprevádzať cestou na potlach a tiež z potlachu v Číčave Bobrové fotografie, ktoré výborne vystihujú celú atmosféru a nálady a kamarátsku pohodu ktorá tam panovala. A tak fotografie, viac - menej väčšinu z nich nechávame bez textu ako fotooalbum...

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

...kostol Sv. Štefana kráľa postavený v roku 1750 v Kelči, v obci zatopenej priehradou Domaša v roku 1967...

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

...modlivka a Dobrodruh

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

...prichádzame na potlach vlakmi, autami...na koňoch a trampi aj peši...

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

... na úprave rozsiahlej potlachovej lúky sa zúčastnili aj Rómovia z Čičavy...

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

...divokí skauti, kovboji, zálesáci, námorníci, vojaci, indiáni aj Slovania - občas aj zbrojnoši...

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
 
 
 
 

Bobor © Lubo Kuník Photography

 
 
 
 
 
  Niekoľko ďalších Bobrových fotografii z potlachu v Číčave nájdete na  stránkach TRAMP NETu tu:  
 
 

 
 
 
 
 

  

 

 

Pieseň v pozadí stránky s názvom "PRIDAJ SA K NÁM"

hrá a spieva skupina TULÁCI z Košíc v roku 1979.
Text a hudba:
Beďa Jarkovský - Kiwi

Grafika Trampský archív - TRAMP NET

Stránku pripravil Pekelník

TRAMP NET © Pekelník