Máme-li postihnout celou historii osady Poslední Příležitost, musíme sledovat trampské osudy jejího zakladatele, kamaráda Kiviho Hudsona. Ten ve svých mladých letech začínal v trampské partě OZOV (osada zatoulaných - ostrov vyděděných) na Krkance (část řeky Chrudimky), kde spolu se Šakalem Ozovským, Štěnětem, Čikim a Tombim počali tvořit trampské tradice na tomto povodí, jak o tom píše Bob Hurikán ve svých Dějinách trampingu z roku 1940.

 

Kivi Hudson 1941

 

Posléze Kivi z OZOVa odchází a putujíc proti proudu řeky nalézá krásné místo, na němž v roce 1935 staví srub pojmenovaný Ztracená stopa a stejně tak nazývá i svou novou osadu.

 

Chata Ztracená stopa

 

V osadě Ztracená stopa prožil tento tramp-zálesák spolu se svým psem Harrym pár spokojených let trampského života, vzájemně se navštěvujíce se starými kamarády z údolí, kde fungoval také po jedno volební období (r.1941) jako generální šerif Krkanky.

 

Legendární Pětka Ztracené stopy

 

Později pak Kivi přenechává boudu spolu s vlajkou Ztracené stopy svému osadníkovi Keyprovi. Ten poctivě až do své smrti pokračoval ve starém duchu této osady a tak se mu nakonec podařilo zanechat její nesmazatelný otisk v dějinách údolí.

 

Kiviho srub z roku 1945

 

V roce 1945, hned pár dnů po skončení druhé světové války, začíná Kivi se stavbou srubu v Údolí jezevců poblíže vesničky s poetickým názvem Studená Voda na Chrudimsku.

Očíslované klády na srub měl připraveny již během války ve stodole hospody ve Studené Vodě, tu v té době také vlastnil. Místo, kde za pomoci kamarádů během jednoho týdne vyrostla první osadní bouda, nazval Kiviho Camp a osadu Poslední Příležitost.

 

Šerif Kivi

Kivi a Helen... 60.léta

 

Tím založil dnes již téměř pětašedesátiletou tradici osady. Po celý čas až do své smrti v roce 1983 byl jejím šerifem.
Kiviho srub zůstal v osadě Poslední Příležitost na dlouhá léta osamocenou stavbou, až v roce 1961 postavili bratři Šakalové druhou osadní chatu nazvanou Nová příležitost. Zvala se trampským rančem a její obyvatelé se v duchu dávné romantiky dělili na rančery, čestné rančery a honáky.

 

Kiviho rodina u tee-pee

Kiviho krb...  60.leta

 

Jako třetí v pořadí vyrostl na louce vedle Kiviho srubu sroubek kamaráda Loudy, to se psal rok 1972. Tato stavba byla přestěhována v roce 1977 do nedalekých Bítovan.

 

První setkání Windy Billa s trampskou osadou POSLEDNÍ PŘÍLEŽITOST v roku 1976

 

Čtvrtou chatkou byl Barmanův Camp, někdy též nazývaný Kurník, kde se s budováním započalo v roce 1971. Pátou a doposud poslední chatou je srub Hubert, jehož stavbu dokončil v roce 1975 osadník Sid.

 

Windy a Old Barman - parťáci (1977)

 

Jsme-li u výčtu osadníků, musíme vzpomenout dalších jmen, jež zde dosud nebyla uvedena: Helen, Věra, El Padre, Chosé, Květa, Helen ml., Šakal Hrstek, Seržant, Pepek Kořenář, Iva, Jarmilka, Eva, Harry, Marcela, Honza, Jana, Renda, Milena, Pavel Štědrý, Windy Bill, Zdeňka, Viktor, Ivanka, Jarka, Gibbon, Frenky, Starouš a Alena. No a samozřejmě další dvě generace našich dětí a vnuků, kteří pokračují ve staré osadní tradici.
Tradici, na kterou je každý z nás osadníků patřičně hrdý, neboť kde jinde najdete takovou koncentraci řezbářů, zdobitelů kůže, výtvarníků a muzikantů. Vždyť jenom skladatele trampské písničky měla osada čtyři, z nichž nejznámější byl Šakal Ozovský.

 

Šakal Ozovský nad tvořivou prací pro trampskou písničku. Snad jeho nejznámější byla "Prérie", kterou s sebou trampové exportovali snad do všech světadílů.

 

Osadník Old Barman si bezesporu zaslouží přídomek „Kronikář trampské písničky“, protože se mu podařilo shromáždit sbírku několika set trampských písní.

 

Kivi, Old Barman a ostravský Hoban

A nebyla to sbírka ledajaká. Její první část byla po vzoru prvorepublikových písniček vyvedena na dvojlistu tvrdšího papíru, avšak vše ručně psané a malované. Krom kresby na titulním listu byla i drobná ilustrace uvnitř a drtivá většina písniček byla signována autory na důkaz toho, že text i notový záznam jsou správné a identické s originálem. Z těchto důvodů se tedy jednalo o velmi záslužný čin pro zachování trampské písničky dalším generacím. Tuto část sbírky v současné době vlastní Barmanův syn Zkumavka žijící ve švýcarské Basileji. Druhá její část obsahující pouze texty trampských písniček dosáhla počtu téměř 2000ks. Na osadě se dařilo též sportu, velmi populární zde byl hlavně bandy hokej. Vyhlášené byly turnaje v šipkách „O pohár sosny“, hrály se též ruské kuželky – zde s přídomkem americké. Hybnou silou ve všech sportovních odvětvích byli bratři Šakal Ozovský a Šakal Mandolinový.

Bandy hockey team

 

Osadní život s sebou, krom návštěv ve spřátelených osadách a účasti při různých srazech a potlaších, přinášel také pravidelná víkendová setkání doma na osadě. Zde, mimo již zmíněného sportu, pravidelně na takzvaných „průbičkách“ trénovala svůj repertoár osadní kapela a v Šakalově saloonu se dařilo pokeru i hře v kostky.

 

Kapelník Šakal a jeho housle

 

Při všech těchto bohulibých činnostech se zažilo mnoho veselí a taškařic. Na osadní půdě se vedle běžných narozeninových oslav konalo i několik trampských svatebních obřadů, trampské křtiny a spousta dalších ceremoniálů – třeba přijímání nových členů do osady.

 

Svatební obřad na osadě.

Výroční potlachy se konaly jednou za pět let a to vždy u příležitosti buď kulatých, či polokulatých výročí osady.

Potlach1960 zvadlo

Potlach 1960 - tábořiště

Potlach 1960 OldaVrtiška, XXX, Emerich Rath, Kivi.

Potlach 1962 zvadlo

Potlach 1965 -  zvadlo

Potlach1965 - spokojený Kivi

Potlach1965 - večerní rodeo písní

Potlach 1970 - upomínka

 

 Veliký potlach se konal aj v roce 2005 k šedesátému výročí založení osady. Zdaleka však nedosáhl věhlasu ani počtu účastníků největších potlachů z let 1960, 1965, 1970 a 1975, kdy se někdy i přes výslovný zákaz tehdejší STB sjely do Údolí jezevců stovky účastníků.

Potlach 2005 - príprava potlachu

Potlach 2005 - zvadlo

Před potlachem 2005

Potlach 2005  - fakle jsou připraveny

Potlach 2005 - zapálení ohně.

Průbička...

Velký potlach v roce 2005 k šedesátému výročí založení osady - osadní kapela

V roce 1975 se také osada stala hostitelskou pro uspořádání 5. celostátní výstavy Klubu trampů řezbářů.

Malé potlášky se na osadě konají kdykoliv, kdy se podaří v dnešním uspěchaném světě sezvat dostatek osadníků a kamarádů SKAPOPP (Svaz kamarádů a přátel osady Poslední Příležitost).

 

Šerifka Helen před totemem - 1984.

Velký totem osady.

Velký totem osady.

 

Když už mluvíme o spřátelených duších naší stařičké osady, hodilo by se uvést alespoň některá jména těch, kteří patří či patřili mezi návštěvníky a kamarády zdejší osady.
Byla to jména jako: Jarka Mottl, Pepa Braun-Buřt, Zdeněk Burian, ...

 

Zdeněk Burian

 

... Honza Korda, Gusta Špaček, Zdeša Mencl, Láďa Měšťan z Albatrosu Ostrava, Jaroslav Foglar, Jarda Štercl, Olda Vrtiška-Vrtule,...

 

Kivi,Harry, Šakal a Olda Vrtiška

Před Vrtiškovým srubem na ÚDOLÍ ODDECHU

 

...Bob Hurikán, Hoban, Ludva Hacker K.T.O. Praha, Jožka Slavík-Nanuk, Grizzly z Utahu, Tony a Anděla Koukalovi, Kapitán Kid, Luftíci, Ferry a Helenka Polcarovi, Emerich Rath,...

 

Emerich RATH, osadní potlach 1960

...Pepa Vaněk-Whisky Bill, Jim Krása, Johny Šindelář, Frank Pazour, Liška, Joe Drn, Bílý Pedro SC Praha, Dědek Kubata, Bobina z Psího ranče, Barman Osecký, Sandy a Jitka z Mimo zákon, Fousek Indián, Maťák a Zuzana z Utahu, Eso Emil, Béďa Šedifka, Rosťa a Helena z Blanice, Rychlonohý Mustang osada Zlatý západ, Gusta Keypr ze Ztracené stopy, Žrout a Pilous z Krkanky, Táta Hanz, Charlie a Jana Kubatovi, Monte Štěrba, Franta Tomyška-Postraš, Mekie z Naděje, i celé kapely jako STOPA Pardubice, ŽENÁČI Pardubice, ŠÍNY Ostrava, SEBRANKA Plzeň, CHRPA Chrudim, FAJADO Chrudim a další. V určitém období nás také navštěvovali přátelé z bývalé NDR. Byli to takzvaní „bílí indiáni“ z drážďanské skupiny MANITOO, kteří svým krojovaným vystoupením ozvláštňovali ceremoniál potlachových ohňů. Z nich vzpomínáme obzvláště vděčně na Gariho, Ponyho, Lindu a jejich starého náčelníka, jehož jméno znělo Powder Face (Prach ve tváři).
A v dlouhém výčtu jmen už vůbec nelze zapomenout na čestné členy naší osady, jimiž jsou: Jirka Hanzal-Vrabec, Honza Němec a Vašek Holota alias Bublina, žijící v Britské Kolumbii v Kanadě.
Všichni výše jmenovaní se po dlouhá léta víceméně spolupodíleli na dění v osadě a potažmo i na celém jejím vývoji. Za to jim všem patří náš velký a upřímný dík!!

Vzpomínka

Úplněk 2006 na campu Nová Příležitost

Osada na cestách...

Písničkář Sid.  Tvorba trampských písní v osadě Poslední Příležitost stále pokračuje. Kamarád Sid je nejplodnějším osadním autorem posledních desetiletí a spolu s Harrym navázal na písničkářskou tradici osadních autorů Old Barmana a Šakala Ozovského. Nikdo by tomuto bardovi nehádal jeho třiasedmdesát roků....

 

Osada v současné době, i přes všechny pesimistické prognózy, že tramping v Čechách je na ústupu, žije vesele dál svým činorodým životem. Jejím nynějším šerifem je kamarád Louda.

 

Šerif Louda

Za historií osady se rád ohlédl
její doživotní maršál
Windy Bill vod Losího potoka
(červenec 2009)

Hudba v pozadí pieseň "ÚDOLÍ" zložil Zdeša Mencl. Spieva Pětka Ztracené stopy - kamaráti Kivi, Šnek, Kaipr, Whisky Bill a Zdeša. Pieseň bola nahraná 29.11.1941 v nahravcom štúdiu Labuť v Prahe na súkromnej fólii. Prepis zvuku Zbyněk Mácha a Jiři Očenášek v roku 1967.

Stránku pripravil Pekelník

rok 2010