Trampská osada

LUTNA - STOP

LUTNA

LUTNAŘI

Brno 1949

Petec začal trampovat těsně po druhé světové válce a byl jeden z trampů, který nesmírně ctil staré trampské tradice. Byl součastníkem generace trampů jako Rolf z Kačerů, Bibin z Vavasatchů, Jordán st. z Roverů a mnoha dalších.

Osada Lutna byla založená roku 1949 z dalších dnes už legendárních trampů z kterých už značná čast sedí u toho věčného táboráku. Petec postavil svou chatu na Jihlavce v roce 1957 a tam se scházívalo spousta trampů z celé republiky. Sám Petec byl jeden z předních osobností poválečného svazu brněnských osad SBO a zůčastňoval se všech možných trampských aktivit jak na brněnsku tak i po celém tehdejším Československu. Znali ho dobře na příklad jak bratislavský Andy, Jucky a Džono Blonďák a nebo český Bob Hurikán a budějovický Cody, Standa Bílý a Áda z Prahy atd.  

Petec již začátkem padesátých let v Brně propagoval přechod trampské éry kovbojské na éru kanadskou, kde podle vzoru brdských trampů měl být tramp vybavený vším nezbytným co bylo potřeba k pobytu v přírodě. Někdy to bylo až k pobavení sledovat Usmanovo a Lopatovo soutěžení v tom kdo z nich má na usárně nejvíce amerických patrontašek a různého příslušenství z výbavy americké armády. Petec nezřídka organizoval trampské puťáky v okolí Brna a vzpomínkové ohně na šerifa Maxa.

Ale také slavení velikonoc v údolí Jihlavky, věhlasný trampský  Mikuláš ( s Petecem jako čertem) v hospodě ”U báby Zelinkové“ a přejezd na kole kozlanské jímky pro koupání koní. Většina účastníků skončila k velké švandě okolo stojících trampů ve vodě. To vše byly od brněnských trampů velice oceňované aktivity. Společně s trampským nestorem Anýzkem přál rozkvětu nových trampských osad a měl pro ně nebývalé pochopení. Ovšem nutno dodati, že málo kdy uznával nové trampské písně, které se v šedesátých letech tvořily a tak když se uchopil kytary a nebo mandolíny zpíval ponejvíce s vášní nejvíce ty staré tradiční z první republiky.

Přesto fandil všem novým brněnským trampským písničkářům jako Michecovi, Jurovi Cancákovi, , Rolfovi a nebo Joemu Jégrovy a i jejich písně postupně přibíral k těm jeho oblíbeným. Pro mně byl Petec v prvé řadě výborný kamarád a v mnohém i vzor trampování v nejlepším slova smyslu. Petec se velice angažovaně zúčastňoval diskusí mezi trampy hlavně když se jednalo o to co obsahuje trampování jeho vznik a vývoj. Petec měl zlaté a štědré srdce ale když se někdo neomaleně dotknul „jeho“ trampingu tak byl doslova čertův a sakroval až se zajíkal.

Nejvíce ho rozčílilo, když někdo tvrdil, že tramping vzniknul ze skautingu. Jen proto, že dotyčný neměl dostatek znalostí a fantazie na lepší pojmenování jenom proto, že kdysi někdo nazýval první trampy divokými skauty. To zřejmně proto, že dotyčný neměl ani páru o tom co vlastně tramping obnáší a o co se vůbec jedná.

Petec  dobře věděl, že ve všech dobách existence trampingu se udělalo mnoho pokusů tramping legalizovat pod palcem nějaké od řídících orgámů schválené organizace,  ale Petec byl naprosto přesvědčený o tom, že jediná možnost k tomu aby tramping přežil všechna státní a politická zřízení byl v tom aby zůstal svobodný, nezávislý a neorganizovaný. Stejně tak reagoval když komerční síly se snažily vytřískat z trampingu a tím hlavně z trampské písňové tvorby co nejvíce vlastního prospěchu, kariéry  a peněz. 

No když je tedy řeč o tom debatování tak si vzpomínám, že když Petec angažovaně debatoval s Anýzkem tak Petec při tom energicky rozhazoval rukama. Anýzek z toho byl celý nervózní a sám nevěděl kam s těmi svýma. Petec to zpozoroval a zeptal se Anýzka: nechceš si užmoulat kuličku? To dělal Anýzek často aby se uklidnil. Všichni jsme o tom věděli. Petec vyloupnu kousek střídky z chleba. Anýzek ji vděčně vzal mezi palec a ukazováček a začal okamžitě z  té střídky formovat klučku a byl rázem klidný.

Když jsem těsně po vyhlášené amnestii přijel po prvé v roce 1981 pozdravit staré kamarády spali jsme s Jarinkou v podkroví na chatě Jury Cancáka, který nás tam pozval. Mysleli jsem, že se v prvé řadě potkáme s Jurem, Petecem a členy osady Lutna. Ale bylo to úplně jinak. Nevím do dnes kdo to vyhlásil, že máme přijet ale začátkem druhého dne odpoledne jsme od Jurovy chaty najednou viděli, že ze strání nad Jurovou chatou přichází do údolí Jihlavhy strašná síla brněnských trampů. Také trampové z Jihlavy, Třebíče, Oslavan, Náměště atd. Ale také několik z Čech. K mému překvapení přišel také Wabi Ryvola, kterého jsem znal již z padesátých let mého trampování po Čechách. Doprovázel ho mimo jiných Marko Čermák a další kamarádi. Ze známých moravských trampů tam mimo mnohých jiných byli trampové z Kačerů, Příboje, Mariňáků, Roverů, Vavasatchů a mnoha a mnoha dalších trampských osad. Byl z toho celého potlach všech potlachů a rád na to celé vzpomínám. Hráli, zpívali a kábosili jsme v úžasné pohodě až do časných ranních hodin. Ráno jsme šli na chvíli spát, ale záhy nás probudilo rozlobené a nešťastné láteření. Byl to kamarád Petec: sakramenstká smůla a kruci PÍSEK. On to opravdu byl písek! Petec po tom potlachu ani nešel vůbec spát a šel chytat ryby. Dostal pěknou štiku a ve své milé duši přišel na to, že by nám ji čerstvou upekl ke snídani. Vymyšleno a uděláno. Ale když Petec tu upečenou štiku nesl k Jurově chatě tak zakopnul o kořen a k jeho zoufalství mu vlítla přímo do písku. A bylo po parádě. Petec ji sebral a tiše a zklamaně ji hned odnesl za svou chatu kde ji zahrabal. Když jsme se ho potom ptali proč hned tak z rána nadával tak jenom zabručel, mávnul rukou a nic nám neřeknul. Až potom později nám jeho žena Anka vyprávěla co se přihodilo.

Druhý den po tom krásném potlachu jsme seděli s Jurou Cancákem před jeho chatou a vzpomínali. Jak nás tam uviděl Petec tak se okamžitě přihrnul a připojil se k našemu vzpomínání. Když jsme byli v nejlepším tak tam za námi přišel Wabi. Měl jsem z toho radost, že si s ním konečně také mohu trochu popovídat. Dříve jsme se k tomu vůbec nedostali protože kamarádi z SBO se stále kolem mně motali a ptali se jak je to žít ve Švédsku a jak tam trampujeme. Ale teď jsem tam byli jenom já, Jura a Petec, protože velká část kamarádu po včerejším potlachu ještě dospávala. Wabi si k nám přisedl a tiše poslouchal. Tiše a skromně tak jak to on měl ve zvyku. Tak jak jsem jen mohl jsem se k Wabimu obrátil a vzpomínal současně s ním na naše dřívější setkání. Bylo co povídat, vždyť jsme se naposled setkali koncem šedesátých let. Petec zmlknul, chvíli poslouchal a náhle po brněnsku na Wabiho vyhrkl „a kterépak ty vlastně seš“. Neblbni Petecu, řeknul Jura a á jsem dodal to přece je známý český tramp a písničkář Wabi. Copak jsi nikdy neslyšel jeho nádhernou píseň Ohrada. Ohrada sem a ohrada tam, neznám, odvětil nakvašeně Petec zvednul se a odešel k své chatě. Wabi se rozpačitě usmál a já s Jurem jsme se nechápavě na sebe podívali. Takového Peteca jsme vůbec neznali a nikdy dříve se tak neprojevil. Až potom mně došlo, že to snad byl Petecův malý projev žárlivosti, že jsem se někomu po tolika létech věnoval víc než jemu samému. A nebo si snad jenom vylil zlost za tu upečenou štiku v písku a naprosto nevinný Wabi, který mu právě padnul do rány to odnesl. Starý dobrý Petec.

Potlach na Jihlavce...kamaráti Wabi, Lampa, Marko Čermák...

Potlach na Jihlavce...kamarátka Jarinka,kamaráti Marko a Kami...

 

Dnes s odstupem času mu snad poněkud více rozumím i když se nám to tenkrát vůbec nelíbilo. V každém případě měl jsem pěknou chvili na rozhovor s nynější trampskou legendou tehdy novodobé trampské písničky Wabim. Ale můj milý a věrný kamarád Petec nechtěl tehdy přiznat, že Wabbiho písničky se šířili jako lavina a začaly přicházet i na Moravu. Milý Petec jako by měl klapky na očích a v uších vatu. Nechtěl to ani vidět ani slyšet. To bylo něco jiného, když se někdo zmínil o Jarkovi Mottlovi a nebo Bobu Hurikánovi. Tak v tom okamžiku tomu ortodoxnímu trampingu dal tenkrát Petec pořádnou šupu. No nikdo nejsme perfektní a každý v životě udělá nějakou tu botu. Petec to s trampingen vždy myslel jenom dobře. Bohužel opustil Petec náš trampský svět poměrně brzy ale pro nás kdo jsme měli potěšení ho znát zůstane navždy králem Jihlavky.Petecova oddanost brněnskému trampingu vyjadřovala v prvé řadě jeho bezmeznou lásku ke staré Jihlavce ještě než ji nenávratně zatopila dalešická přehrada. Snad nejvíce jsem to vyjádřil v mé jedné staré písničce:  

Jihlavko ty stará ten kdo tě má rád zůstane už navždy ve svém srdci mlád...........

KAMI 2016

		Text a fotografie na tejto stránke Kami - Mirek Karela, Švédsko

Ilustrácie z Jihlavky kamarát Placin - Pavel Vašíček, Brno

Trampský archív - TRAMP NET Bratislava

Stránku pripravil Pekelník

Pieseň v pozadí stránky s názvom

ZÁPAD DOHASÍNA

(Tumbling tumbleweeds)

Hudba a text Bob Nolan v roku 1934

Český text

Leopold "Polda" Cekl

Spieva a hraje v roku 1968 spevácky sbor trampskej osady MARIŇÁCI z Brna

Nahrávka kamarát Čiča z T.O. KARABÍNA, Pavel Jelínek a Michal Jelínek 1968

© Pekelník KRONIKA TRAMPSKÝCH OSÁD